V zimním období se obvykle snižuje výskyt ektoparazitů u zvířat. Letošní zima je ovšem výrazně odlišná, jarní teploty a vlhkost naopak přejí roztočům, proto se s nechtěnými návštěvníky můžete setkat i v těchto měsících.
Určitě si říkáte, jak se může váš potkan nakazit, když je jen doma. Většinou si parazity donesete v podestýlce, krmení, případně s novým potkaním přírůstkem.
Výrobci krmiv a podestýlek bohužel nejsou schopni 100% zajistit „sterilitu“ svých výrobků. Většinou při skladování v různých halách dochází k tajným návštěvám divokých potkanů a myší, kteří si ve svém kožíšku nosí nechtěné kamarády. Ektoparazité a jejich vajíčka pak mohou odpadnout do podestýlky, kterou si přinesete ze zverimexu domů. Ze zkušenosti mohu říct, že pokud máte problém s parazity, je v první řadě nutné vyměnit značku podestýlky případně krmiva (nebo nakupovat v jiném zverimexu).
Dalším velmi častým zdrojem parazitární infekce bývá nově zakoupený potkan (případně myš, křeček). Parazité jsou všeobecně velkým problémem zverimexů a velkochovů. Při koupi doporučuji prohlídnout všechny potkánky, které vidíte. Příznaky může mít třeba jen jeden z deseti potkanů. Pokud zrovna ten Váš bude vypadat pěkně, neznamená to, že tak bude vypadat i za týden.
Většina parazitů není viditelná pouhým okem, proto je potřeba se zaměřit na výskyt příznaků. Po příchodu domů je nutné dát potkana do karantény, a pokud pochází z velkochovu (či jiného pochybného zařízení), tak ho preventivně proti parazitům ošetřit.
Hlavním příznakem při napadení vnějšími parazity je výrazná svědivost, stroupky na kůži a ušních boltcích, vypadávání srsti a šupinatění kůže. Většinou tyto příznaky můžete pozorovat v různé intenzitě u více zvířat. Někteří jedinci jsou více odolní a méně citliví, proto u nich nemusí být svědivost a následné drbání tak markantní.
Na následujících řádcích rozeberu nejčastější ektoparazity potkanů, nejtypičtější klinické příznaky a nejspolehlivější léčbu.
Notoedres muris – roztoč (svrab), který je u potkanů velice častý. Vyskytuje se nejčastěji na ušních boltcích (také na nosu, ocasu, končetinách). Na špičkách uších můžete pozorovat nahnědlé nárůsty (krusty), ve kterých se mikroskopicky dají prokázat dospělí jedinci i vajíčka. K léčbě se používá selamectin (Stronghold),Ivermektin (Ivomec), moxidectin (Advocate). Velice důležitá je očista okolí, vymytí klece Savem či jinou desinfekcí, vypraní hamaků, vystříkání prostředí insekticidem s obsahem permethrinu (Bio Kill, Arpalit). Není přenosný na člověka, psa, kočku aj.
Myobia musculi, Radfordia ensifera – dva druhy „kožního svrabu“. Strupy a holá místa jsou nejčastěji v oblasti krku, za ušima a mezi lopatkami. Při neléčení se rychle šíří na celé tělo, způsobuje výraznou svědivost. Jde prokázat mikroskopickým vyšetřením hlubokého kožního seškrabu, bohužel průkaznost je cca 50%, jelikož roztoč nemusí být v každém vzorku. Léčba je stejná jako u předchozího druhu. Není přenosný na člověka, psa, kočku aj.
Polyplax spinulosa – veš, parazitující na potkanech. Opět velmi častý parazit. Na těle potkana není typická lokalizace, drbe a vykusuje se většinou celotělově blíže k hřbetu. Po rozhrnutí chlupů jsou viditelné pohybující se hnědobílé tečky (dospělé vši), na chlupech jsou nalepeny hnidy. Léčba je stejná jako u svrabu. Jelikož se vši vyskytují na povrchu těla, stačí postřik s obsahem fipronilu (Frontline), bývá to pro ně ovšem dost stresující, proto je vhodnější využít spot-on. I zde je nutná asanace prostředí. Tato veš není přenosná na člověka, psa, kočku aj.
Cheyletiella parasitovorax – dravčík, není u potkanů tak častý jako předchozí druhy. Většinou ho najdeme ve velkochovech, kde při masivním výskytu způsobuje svědivost. Typickým příznakem je přítomnost velkého množství bílých lupů na hřbetě potkana. I proto dravčík získal pojmenování chodící lupy. Diagnostika se provádí pomocí průhledné lepící pásky, která parazita zachytí a je možné ho prohlédnout pod mikroskopem. Léčba je stejná jako u vší. Dravčík je přenosný na člověka a jiné druhy zvířat.
Ornithonyssus bacoti – čmelíkovec krysí , vzácný parazit potkanů. Čmelíkovec žije v prostředí a v nočních hodinách pak vylézá sát krev, po nakrmení se opět ukrývá v okolí. Tento parazit je velkým problémem ve velkochovech. Typickým příznakem jsou „štípance“ u zvířat i člověka, které se objevují v noci. Léčba je opět stejná jako u předchozích parazitů. Je nutné dbát hlavně na vystříkání prostředí přípravky s permethrinem, asanace prostředí musí být důkladná. Zvířata je možno chránit spot-ony. Vymýtit tohoto parazita je velice komplikované. Přenos je možný na člověka i jiné druhy zvířat.
Ctenocephalides felis, canis – blechy kočičí a psí. Při zamoření domácnosti blechami se štípance nevyhnou ani potkanům. Možný je průkaz samotných blech a nebo jejich trusu – černé tečky, které se po kontaktu s vodou rozpustí a získají červenou barvu. Terapie je stejná jako v předchozích případech, opět je nutná asanace prostředí, jelikož larvy blech žijí mimo zvíře. Blechy psí a kočičí i na člověka a jiné druhy zvířat jdou.
Neotrombicula autimnalis – sametka podzimní, larva parazitující na zvířatech na podzim a na jaře. Týká se hlavně potkanů, kteří chodí ven. Sametka žije v trávě, oranžové larvy se uchytí na procházejícím zvířeti. Léčba je možná pomocí sprejů s fipronilem (Frontline) nebo permethrinem (Arpalit Neo, při opatrné aplikaci).
Ixodes ricinus – klíště, které dobře známe, může parazitovat i na potkanech (nejčastěji šestinohé larvy). Zde je důležitá prevence před venčením potkana a samozřejmě prohlídka potkana po návratu domů. Použít můžete opět Frontline.
Tímto bych asi uzavřela výčet základních ektoparazitů, které můžete najít na svém potkanovi. Léčba v počátku bývá velice úspěšná. Při velké infestaci parazity se navíc může přidat bakteriální zánět kůže či plísně, které mohou léčbu komplikovat.
U zdravých potkaních samců Vás může zmást oranžovo hnědý maz na hřbetu, chlupech a ocasu. Toto je však normální stav u intaktních samců, který nemá nic společného s parazity nebo jinou infekcí. U potkana samozřejmě není pozorována svědivost.
Co se léčby parazitárních infekcí týče, je na trhu velké množství přípravků. Nejšetrnější a přitom vysoce účinné jsou zmiňované spot-ony (Stronghold), bohužel cena těchto přípravků je vyšší. Ivermektin (Biomec, Ivomec aj.) je velice levný, vysoce účinný, ale nevhodný pro březí a velmi mladá zvířata. Permethriny doporučuji spíše na prostředí. Další účinnou látkou je fipronil (Frontline, Fipron), jeho účinnost ale v poslední době výrazně klesá kvůli přílišnému používání v minulosti.
Přítomnost parazitů je častější při teplém počasí, nezbývá než doufat, že brzy zamrzne a tím se alespoň trochu sníží riziko parazitárních infekcí u našich mazlíčků.
MVDr. Michaela Krahulová