I u našich čtyřnohých přátel se vyskytují stejné civilizační choroby jako u lidí. Mozková mrtvička je jedna z nich a nejčastěji se vyskytuje u psů nad 8let věku.
Přichází náhle a je to stav zpravidla nebolestivý. Mozkovou cévní příhodu doprovází neurologické příznaky. Nejčastěji porucha rovnováhy a koordinace, motání, přepadávání či točení na jednu stranu. Dalším častým a významným příznakem je nystagmus – tzv. tikání očí. Po „slabé“ mrtvičce většinou tikání očí brzy odezní a majitel si tohoto příznaku nemusí všimnout. Některé mrtvičky provází nechutenství, jiné nemají na příjem potravy vliv a pejsek dlabe bez potíží.
A k čemu vlastně při mrtvičce dochází? U zvířat jsou dva základní typy mozkových cévních příhod.
První je ischemického charakteru, kdy nedochází k prokrvení určité části mozku. Tento typ bývá např. u kardiaků a při ucpání mozkových cév.
Druhým typem je hemoragická cévní mozková příhoda, kdy dochází ke krvácení v určité části mozku. Ne nadarmo se říká: „nerozčiluj se, nebo ti praskne cévka“, toto pravidlo platí i psů.
Léčba spočívá v aplikaci léků, které podporují činnost mozku, případné léků proti krvácení. Podávají se vitaminy – převážně skupiny B, které pozitivně působí na nervový systém (u starých psů můžete dávat i preventivně). Mohou se aplikovat léky, které zmenšují případný otok mozku. V určitých případech je vhodná i infuzní terapie.
Bohužel každá mrtvička je originální a individuální, vše je závislé na tom, která část mozku byla zasažena a v jakém rozsahu.
Většina pacientů reaguje na léčbu během několika dní, někteří se zlepšují po několik týdnů. Těžké mrtvičky mohou mít následky neslučitelné s životem.
Cévní mozkové příhody se i po vyléčení mohou opakovat. Spolehlivá prevence bohužel neexistuje.
Pro stará zvířata je vhodné zajistit klidné stáří, podávat B komplex, případně po prodělané mrtvičce léky podporující prokrvení mozku.
Přeji všem psím seniorům klidné a spokojené stáří.
